Blíž Evropě v Rakousku

Blíž Evropě v Rakousku

V rámci realizace projektu Blíž Evropě, vstříc kvalitě, který je součástí programu Erasmus+, klíčová akce 2 určeného pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, jsem se zúčastnila dvoutýdenního metodického kurzu pro učitele němčiny ve Vídni. Hlavním obsahem kurzu bylo vyzkoušení zajímavých forem výuky němčiny, kdy jsme v desetičlenné sestavě pod vedením dvou mladých nadšených lektorek s chutí společně diskutovali, hráli si a tvořili. Napadlo mě, jak by to bylo krásné, kdybychom ve škole mohli pracovat s tak malými skupinami a tak nadšenými žáky. Velmi zajímavé bylo seznamování s historií, přírodou, kulturou, mentalitou a ekonomikou Rakouska, a došlo i na rakouskou němčinu a tzv. „Jugendsprache“, tzn. jazyk, jakým hovoří mladí, ale zklamáním bylo, že starší 25 let již této řeči nerozumějí, protože se neustále mění a slova, která mládež vymyslí a používá, jen o pár let starší již vůbec neznají. Kromě seznámení s dalšími kolegy z různých evropských zemí a snahy energií sršících lektorek o naši inspiraci na nás čekala nabídka dobrovolných kulturních a vzdělávacích akcí určených pro chvíle volna. Hned první večer nás pobavila při procházce městem místní průvodkyně svým tvrzením, že každý správný Rakušan má buď dědečka z Česka, nebo babičku z Maďarska, čehož byla sama důkazem, protože měla obojí, a pak jsem si již připadala skoro jako doma. Jedna z lektorek nás zasvětila do místní mentality, kdy jsme se dozvěděli, že Rakušané si nedělají příliš hlavu s řešením problémových situací, ale vždy to nějak v pohodě přežijí. Také obavy z velkého počtu migrantů se ukázaly jako liché, protože jsme sice potkávali na ulicích lidi s nejrůznějšími odstíny barvy pleti, ale zahalených žen bylo velmi málo, a to pouze kabátem a šátkem. S kolegy jsme se navzájem předháněli ve snaze o poznání a návštěvu co nejvíce míst a akcí, mezi kterými nechyběla jedinečná výstava belgického malíře Bruegela, zažívali jsme i kulinářské potěšení při ochutnávání tradičních specialit „Wiener Schnitzel“, “Sachertorte“ a dalších. Na ulicích nesmělo chybět několik druhů tradičních klobásek, kterým konkurovaly kebaby a další mezinárodní rychlé občerstvení. Nechyběla ani obdoba Oktoberfestu, kterému zde říkají „Wiesn-Fest“ a je možné jej zažít na vlastní kůži během necelých tří týdnů na přelomu září a října v bezprostřední blízkosti zábavného parku „Prater“. Novinkou pro nás byla i informace, že v Rakousku žije z cizinců nejvíce Srbů, Turků a Němců.  

Dva týdny uběhly velmi rychle a na nás čekala cesta domů. Na jedné straně jsme se samozřejmě velmi těšili, ale na druhé straně jsme měli plnou hlavu zážitků. Celý pobyt byl určitě skvělou příležitostí k získání inspirace pro výuku a bližšímu poznání sousedů, kteří k nám mají svou mentalitou velice blízko.

 

Mgr. Dagmar Nogová